No, a u načatého tématu: "Kde všude se různí lidé posrali" ještě chvíli zůstaneme. Nevyhneme se ani malému zamyšlení.
Pokud jste správná korporátní mrdka, čas od času jistě musíte absolvovat nechutnou vymyšlenost, zvanou týmbildink. Plánovaným účelem každého takového bildinku je, tak nějak po našem, stmelit ten kolektív, že jo. To je samozřejmě totální píčovina. Tím, že se s někým ožeru po tom, co ho každý den vidím minimálně 8 hodin sedět u protějšího stolu v kanclu, se s ním nijak nestmelím, maximálně mu při nastupujícím jaterním koma řeknu něco, co bych si jinak nedovolil - např. že je totální kokot a podobně, což bude mít na pohodu v kolektívu právě opačný vliv. Tento výmysl byl pravděpodobně vynalezen za účelem promrdání peněz z různých badžetů za účelem berních úlev. Pán na obrázku to ovšem vzal za správný konec - jistě se z něj stal ten nejoblíbenější kravaťák, všichni ocenili jeho stylově oholené podpaží, vyrýsované břicho, vkusné hodinky.. Jo, a všimli jste si, že má nasráno v trenkách?
To mě nutí k zamyšlení, v jak krásné době žijeme. Jsem až tak starý, že si pamatuju dobu, kdy ty internety skoro nebyly, u nás na maloměstě vznikala kavárna se sazbou korunu za minutu internetování, internet pro masy byl možná tak v knihovně. (Ano, ani fotek piček z hajzlů v márketech s vyšpulenými ptáko-cucacími rty nebylo tolik, jako dnes.) Ve volném čase jsme většinou dělali něco užitečného - chlastali levné víno v parku, souložili, sportovali. A já se ptám: Jak jsme takto mohli žít? Třeba i bez fotek pánů, co si šli zazpívat s hovnem v trenclích...